Global Renewable Energy Review 2020

V reakci na výjimečné okolnosti vyplývající z pandemie koronaviru rozšířila výroční zpráva IEA Global Energy Review své pokrytí tak, aby zahrnovala analýzu dosavadního vývoje v roce 2020 v reálném čase a možné směry pro zbytek roku.

Kromě přezkoumání údajů o energii a emisích CO2 za rok 2019 podle paliva a země jsme pro tuto část Global Energy Review sledovali spotřebu energie podle zemí a paliva za poslední tři měsíce a v některých případech – jako je elektřina – v reálném čase.Některé sledování bude pokračovat každý týden.

Nejistota kolem veřejného zdraví, ekonomiky a potažmo energetiky po zbytek roku 2020 je bezprecedentní.Tato analýza proto nejen mapuje možnou cestu pro spotřebu energie a emise CO2 v roce 2020, ale také zdůrazňuje mnoho faktorů, které by mohly vést k odlišným výsledkům.Vycházíme z klíčových ponaučení, jak se vypořádat s touto krizí, která se jednou za století vyskytuje.

Současná pandemie Covid-19 je především globální zdravotní krizí.K 28. dubnu byly 3 miliony potvrzených případů a více než 200 000 úmrtí v důsledku nemoci.V důsledku snahy zpomalit šíření viru vyskočil podíl spotřeby energie, která byla vystavena omezovacím opatřením, z 5 % v polovině března na 50 % v polovině dubna.Několik evropských zemí a Spojené státy oznámily, že očekávají znovuotevření částí ekonomiky v květnu, takže duben může být nejhůře zasaženým měsícem.

Kromě bezprostředního dopadu na zdraví má současná krize významné důsledky pro globální ekonomiky, spotřebu energie a emise CO2.Naše analýza denních údajů do poloviny dubna ukazuje, že země s úplným blokováním zažívají průměrný 25% pokles poptávky po energii za týden a země s částečným blokováním průměrný 18% pokles.Denní údaje shromážděné pro 30 zemí do 14. dubna, které představují více než dvě třetiny celosvětové poptávky po energii, ukazují, že pokles poptávky závisí na délce a přísnosti omezení.

Celosvětová poptávka po energii klesla v prvním čtvrtletí roku 2020 o 3,8 %, přičemž většina dopadů byla pociťována v březnu, kdy byla v Evropě, Severní Americe a jinde uplatňována omezující opatření.

• Nejsilněji byla zasažena celosvětová poptávka po uhlí, která ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2019 klesla o téměř 8 %. Tento pokles se shodoval ve třech důvodech.Čína – uhelná ekonomika – byla v prvním čtvrtletí zemí nejvíce zasaženou Covid-19;levný plyn a pokračující růst obnovitelných zdrojů jinde zpochybnily uhlí;a mírné počasí také omezilo spotřebu uhlí.
• Poptávka po ropě byla také silně zasažena, v prvním čtvrtletí poklesla téměř o 5 %, zejména omezením v oblasti mobility a letectví, které tvoří téměř 60 % celosvětové poptávky po ropě.Do konce března byla celosvětová aktivita v silniční dopravě téměř 50 % pod průměrem roku 2019 a v letectví o 60 % pod průměrem.
• Dopad pandemie na poptávku po plynu byl mírnější, kolem 2 %, protože ekonomiky založené na plynu nebyly v prvním čtvrtletí roku 2020 výrazně ovlivněny.
• Obnovitelné zdroje byly jediným zdrojem, který zaznamenal růst poptávky, tažený větší instalovanou kapacitou a prioritními expedicemi.
• Poptávka po elektřině byla výrazně snížena v důsledku blokovacích opatření s dominovým efektem na energetický mix.Poptávka po elektřině se během období úplného blokování v několika zemích snížila o 20 % nebo více, protože nárůst poptávky v domácnostech je daleko převážen omezením komerčních a průmyslových provozů.Po celé týdny tvar poptávky připomínal prodlouženou neděli.Snížení poptávky zvedlo podíl obnovitelných zdrojů na dodávce elektřiny, protože jejich výkon není z velké části ovlivněn poptávkou.Poptávka klesla po všech ostatních zdrojích elektřiny, včetně uhlí, plynu a jaderné energie.

Podíváme-li se na celý rok, prozkoumáme scénář, který kvantifikuje energetické dopady rozsáhlé globální recese způsobené měsíce trvajícími omezeními mobility a sociálních a ekonomických aktivit.V rámci tohoto scénáře je zotavení z hlubin recese blokování pouze pozvolné a je doprovázeno podstatnou trvalou ztrátou ekonomické aktivity, a to navzdory snahám makroekonomické politiky.

Výsledkem takového scénáře je pokles poptávky po energii o 6 %, což je nejvíce za 70 let v procentech a vůbec největší v absolutních číslech.Dopad Covid-19 na poptávku po energii v roce 2020 by byl více než sedmkrát větší než dopad finanční krize z roku 2008 na celosvětovou poptávku po energii.

Budou ovlivněna všechna paliva:

• Poptávka po ropě by mohla v průběhu roku klesnout o 9 %, neboli v průměru o 9 mb/d, čímž by se spotřeba ropy vrátila na úroveň roku 2012.
• Poptávka po uhlí by mohla klesnout o 8 %, z velké části proto, že poptávka po elektřině bude v průběhu roku téměř o 5 % nižší.Oživení poptávky po uhlí pro průmysl a výrobu elektřiny v Číně by mohlo kompenzovat větší pokles jinde.
• Poptávka po plynu by mohla během celého roku klesat mnohem dále než v prvním čtvrtletí, a to se sníženou poptávkou v energetických a průmyslových aplikacích.
• Poptávka po jaderné energii by také klesla v reakci na nižší poptávku po elektřině.
• Očekává se, že poptávka po obnovitelných zdrojích poroste kvůli nízkým provozním nákladům a přednostnímu přístupu k mnoha energetickým systémům.Nedávný růst kapacity, některé nové projekty, které budou online v roce 2020, by také zvýšily výkon.

Podle našeho odhadu pro rok 2020 celosvětová poptávka po elektřině klesne o 5 %, přičemž v některých regionech se sníží o 10 %.Nízkouhlíkové zdroje by celosvětově daleko předčily uhelnou výrobu, čímž by se rozšířil náskok stanovený v roce 2019.

Očekává se, že globální emise CO2 klesnou o 8 %, neboli téměř 2,6 gigatun (Gt), na úroveň před 10 lety.Takové meziroční snížení by bylo vůbec největší, šestkrát větší než předchozí rekordní snížení o 0,4 Gt v roce 2009 – způsobené globální finanční krizí – a dvakrát větší než celkový součet všech předchozích snížení od konce světové války.Stejně jako po předchozích krizích však může být odraz emisí větší než pokles, pokud se vlna investic do restartu ekonomiky nezaměří na čistší a odolnější energetickou infrastrukturu.